První letošní výprava měla za cíl jeden z Brdských kempů. Vyrazili jsme tudíž autobusem a již po cestě zažili pár vtipných příhod, ač se nákupčí slušně snažili abychom autobus vůbec nestihli. Jedinou nevýhodou se tak stal zapomenutý balíček s cukrem a solí hned u klubovny. V Kytíně někteří vyrazili po žluté značce napřed a vůbec jim navadilo, že značky tam jsou úplně jiných barev. Naštěstí se po čase vrátili a mohli jsme pokračovat. Další problém byl přemluvit vlčata aby za docela jasné noci nesvítili zbytečně baterkama. Zvládli jsme cestu na jedinou zastávku, což bylo fajn. Samozřejmě vybraný kempík byl obsazen, ale kolem jich je mraky, tak jsme si vybrali jiný. Vlčata se pustili do stavby stanu, skauti přemýšleli o nějakém zajímavém tvaru pro přístřešek z celt. Akorát Tygr se rozhodl spát na karimatce (většinu času spíš mimo ni) venku, že prý předpovědi navzdory pršet nebude. A nepršelo.
Ráno jsme si museli dát rozcvičku, pak se nasnídali, trošku poklidili a pak jsme si zahráli pár her, vyzkoušeli odhady a měření a pomalu se nám nachýlil čas k obědu. Ten byl i bez soli celkem v pohodě, ale protože krupička bez cukru by asi dobrá nebyla, protože Zebra rád běhá a shodli jsme se na tom, že je to jeho vina, tak jsme jej vyslali do vsi na nákup či žebrotu. Svým během se vyznamenal a i přes své protesty za mohutného aplauzu mnoha diváků vyhrál důchodcovský závod. Po té co se zbavil dotírajících medií, vysvětlil pořadatelům, že zas tak starej neni a když ještě chvilku počkaj tak určitě ještě někdo přiběhne, zjistil že obchod je zavřený proběhl ze sportu celou rozlehlou vesnici a cukr sehnal aby se vrátil akorát na konec poledního klidu. Pak jsme již vyrazili naprůzkum raketové základny. Po cestě si něco zahráli a brzy se již základnou toulali. Minule jsme na to měli málo času, tak jsme rychle zamířili do míst, kde jsme ještě nebyli. Kluci jsou ale důkladní průzkumníci a tak jsme postupovali ne moc rychle. Postupně jsme se ale propracovali jak do velitelského krytu, tak na radarové plošiny, kde jsme zkoušeli trefovaní „letadla“ tenisákem a samozřejmě i pokus o uklizení frisbíčka mezi zde chovaná prasata. Vyřešili i incident s upadlou lahví a mohli pokračovat dále. Postupně se začalo šeřit a tak jsme ještě rychle oběhli odpalovací rampy a hurá zpátky na večeři. Zebra kupodivu první dávku udělal docela dobrou, pak když jsme ho vytáhli z odpočinkové pozice se rozhodl, že překoná svůj minulý výkon a uvaří něco ještě více nechutného než v Bojově. To se mu i přes Cyrilovo intenzivní chlazení povedlo a tak si druhou dávku už moc lidí nedalo a ti co se odvážně pustili do ochutnávání raději zase rychle skončili. Pár her okolo ohně také brzy skončilo neb všichni kromě Tygra chtěli zalézti do spacáčků a odpočívat. Tak jsme ještě chvilku podebatili a brzo spokojeně usnuli.
V neděli samozřejmě diskotéka, balení úklid, nějaká drobná hříčka a odchod na autobus. Po cestě jsme plánovali nějaké hry na louce, ale protože začalo celkem intenzivně pršet skončilo to hrou v Kytíně pod stromem. Autobusákovi se pak nechtělo nám vydávat jízdenky, tak nás zkusil přemluvit ať jedem dalším autobusem, ale neuspěl. Na přestupu jsme si prohlédli kapličku, dojedli nějaké zbytky z diskotéky a v pohodě a tentokrát bez zajímavých příhod se spolucestujícími dorazili domu.