Na vánočák jsme tentokrát vyrazili do Harasova, kde mají skauti moc pěknou základničku. Zebra nás krásně odnavigoval zkratkou přes les, takže i přes né úplně príznivé počasí jsme se tam brzy dostali, a i mladí nováčci cestu s báglem zvládli, i když to nebylo úplně jednoduché. Sice tam bylo na začátek trošku zima, ale i tak bylo srandy dost.  Teprve po té co jsme se s námahou naskládali a pro každého nějaké místečko našli, objevili jsme další pokoj a najednou bylo místa dost. I když skauti se raději stejně namačkali v tom nejmenším. Navečeřeli jsme se každý z vlastních zásob, zahráli si nějakou hru a brzy zalezli do spacáčků.

Ráno nesměla chybět rozcvička, zase nějaká hra i trocha povídání a brzy byl připraven oběd. Krátký polední klid a vyrazili jsme se projít po okolí. Zabojovali si papírovými střelami a užili si krásný západ sluníčka. Pak jsme se do údolí vrátili přímo skrz jednu z roklí a po turistické značce kolem potůčku a rybníka zpátky na základnu. Mezitím kluci připravili pomazánky a začali připravovat chlebíčky. Tak jsme jim pomohli, dobalili dárky, připravili stoly a lavice a převlékli se do krojů. A pak jsme zpívali koledy, jedli chlebíčky a cukroví, rozdávali dárky a večer tradičně zakončili Tajemným hradem v Karpatech.

Ráno pak jsme rychle sbalili věci, dosnídali zbytky ze včerejška a zatímco skauti uklízeli ostatní si ještě něco zahráli a pomalu už byl čas vydat se na vlak.  Po cestě jsme se rozloučili s Chobotničkou a Nebozezem, kteří frčeli domu a přes několik přestupů se dostali za zvuku kytary až do Prahy.