Termín zvolený na pololetky sice sliboval parádní zimu, ale sněhu už moc ne. Navíc teda lyžáky, rodinné a školní povinnosti a bohužel i nemoci nám poměrně hodně omezili předpokládanou účast, ale i tak jsme vyrazili v pátek směr Domažlice. Viktor jako vůdce výpravy dorazil těsně před odjezdem vlaku, neb měli ve škole maturiťák a následnou after. Teorie o dospání ve vlaku moc nefungovala, když máme naše zlatíčka. V domažlicích jsme nakoupili a autobusem se přepravili dál do lesů.
A protože kluci samozřejmě už něco ve vlaku zblajzli, museli jsme i po vystoupení z autobusu začít obědem, aby chudáčci náhodou neměli hladíček. Pak už jsme vyrazili po značce za krásného slunečného počasí směrem k největšímu kopci v okolí. Zpočátku jsme potkávali i nějaké další lidi, ale vzhledem k teplotě ani nikoho nepřekvapoval Moro pouze v tričku. Výhružku hozením do potoka ocenil nadšeným „Jééé“ a tak jsme toho raději nechali. Po zastávce u Jubilejního hájku a vysvětlení, že sloni v Českém lese opavdu nežijí, jsme se dostali k prvnímu rybníčku, kde se samozřejmě musela ozkoušet nosnost ledu. Dalibor byl nějaký špatný a tak se raději vydal napřed, aby pak nezdržoval. Kluci ještě chvilku blbnuli a pak vyrazili do kopečka také. Cesta postupně připomínala čím dál (a výš) více a více, že se akce zimní táboření nejmenuje jen tak a někteří malověrní přemýšleli, zda odmítnout si vzít stan byl dobrej nápad. Ale do kopečka bylo teplíčko a tak jen bylo potřeba se nepřizabít na místy výrazně zledovatělých skalkách. Nakonec jsme na Čerchov dorazili celkem v pohodě a po prohlídce věží a drobné svačince začali vymýšlet, kam až asi zvládneme do tmy dojít. Viktor vybral hezké místečko u rybníka, aby prý ráno mohla být koupačka. Morovi přišla cesta moc jednoduchá a tak si začal postupně ubližovat. Tu kotník tu kolínko, nebo alespoň hezkej pád na ledu na zadek, prostě chlapec má i fantazii. Ale jak je jeho zvykem, vždy akorát tvrdil, že je vše v pohodě.
U rybníka jsme vybrali plácek na ležení a začali rychle vařit večeři, dokud ještě jsme měli nějakou vodu v kapalném stavu.
Při vybalování nás Moro šokoval pro změnu svým ultralehkým ultratenkým letním spacákem, pro jistotu ještě s rozjíždějícím se zipem, aby mu v noci náhodou nebylo moc vedro. Toho se ostatní tedy rozhodně neobávali. Matěj vymýšlel, jak to zařídit aby v noci nemusel na záchod Dalibor se s touto nutností raději rovnou smířil. Ale nakonec noc byla překvapivě v pohod2 i když nějaké drobné tepelné diskomforty by se určitě našly.
Za to ráno, když člověk rozlámal vrstvu ledu, která se na něm přes noc vytvořila, bylo vylézt ze spacáku opravdu velmi nepohodlné. Naštěstí co pro člověka kamarádi neudělají, i s tímhle rádi pomůžou a ze spacáku ho vysypou. Tak jsme uvařili snídaňu na vařiči, ale moc mu to v tom mrazu nešlo. A tak i díky tomu nám vyopávání na cestu zabralo skoro tři hoďky. Cesta vedla pro změnu do kopečka a opět bylo krásně. Viktor usoudil, že na horách se dá pít i z potůčků tak jsme to vyzkoušeli. Vodička byla moc dobrá a dodala nám energii pro další postup. To samozřejmě i pak pozdní oběd v závětří na vyhlídce. Pak prohlídka zříceniny, kde zase bylo docela dost lidí a pomalu už zase nádherný západ sluníčka v kombinaci s měsíčkem a Venuší a pak krásné hvězdičky.
A protože jsme skauti, rozhodli jsme se zkusit zkratku přes pastviny a les mimo značenou cestu. Dopadlo to výborně a tak jsme brzy mohli v cílové oblasti hledat místo k přespání. Večeře, chvilka povídání u ohýnku a hurá do teplých spacáčků (jak kterých teplých).
Ráno se prakticky opakovalo to co den předtím, ale věděli jsme, že trochu pospícháme, tak jsme to zvládli přesně podle plánu. Trošku nás překvapila značka vedoucí oplocenou patvinou, ale máme zkušenosti ze Skotska, tak nám to tak divné nepřišlo. I když nevím jestli jsou krávy podobně toleratní jako skotské ovce. A protože bylo stále nádherné počasí, Moro škemral u rybníka o koupání, ale Viktor mu to zakázal. A tak jsme dorazili celkem v pohodě s dvacetiminutovým předstihem na nádraží. Pak už jen vláčkem bez nějakých zádrhelů domu. I když kdo má Matěji mazat všechny ty slowmotion videa??
Tak snad se příště podaří a bude nás více.
