Tak jsme zase jednou vyrazili na vypravu do lesu pod cukrak. Ucast uz byla slusnejsi, tak to bylo veselejsi, doufam, ze nam stoupajici trend vydrzi. Sice se nas hned po opusteni vlaku pokusil opustit Martinek skokem z mostu, ale nakonec vse dobre dopadlo a mohli jsme frcet dale. Na prvnim vhodnem placku u reky jsme si zahrali par her, a nalezite rozblbnuti jsme pokracovali dale. tentokrat jsme zvolili cestu podle vody, protoze tamtudy jsme jeste nesli. O vhodne volbe jsme se presvedcili hned pod Kazinem. skalky kluky zaujali a prochazejici turisty zase nase nabidka na skautskou hru na bitvu u Thermopyl. Heslo turiste neprojdou je pobavilo i kdyz videli zurive vyrazy nasich sikovenjch kluku. Nakonec neskoncil v rece nikdo, a tak jsme mohli alespon zinscenovat pad ze skaly. Skretak se tvaril, ze si chce do reky odskocit, ale s vypetim vsech sil jsem ho presvedcil. Pak jsme si dali vrcharskou premii a po kratkem pokusu o schozeni uboheho vedouciho do vody za pomoci nerizene strely Cyrila se ukempili na kopecku nad rekou. Nejake jidlo, trosku praxe, nejake hry a hodne blbnuti a byla pohoda. Nekteri sice meli nejakej problem s trefenim cloveka tenisakem na pul metru, nebo s taktikou, ale na to uz jsme take zvykli. Skretik byl na vyprave po dlouhe dobe, tak se snazil si privodit nejruznejsi zraneni stejne tak jako se nechat umucit k smrti. Kozlik zase prisel na to, ze ac je silnej tak stale nema sanci :-). Pak jsme nechali kluky vyrezavat klaciky, coz stalo hodne nervu vsechny rozumne ucastnicky, ale prstiky zustali na svem miste. Pak jeste dalsi hricka, a pokracovali jsme lesem cestou necestou. Varianta necestou sice vzbudila brblani starsich clenu, ale oni ted brblaj skoro porad, tak jsem to ignoroval. Treba je brzy pubertalni vzdorne nalady prejdou a budou mit sami blaznive napady. Ne ze by je nemeli uz ted :-). Zkoumali jsme po ceste stromy, zda se daji prelejzat a kytky co z nich vyroste. Kupodivu nakopec se nejrychleji vydrapali ti nejmladsi, ale i to s tim asi souvisi. Nakonec jsme se dostali na startovacku paraglidingu, kde jsem jednou trhnul snury a tu si dali dalsi odpocinek. Taky drobnou logickou hricku na pul hodky az hodinu. Skauti mezitim zkouseli prelezt „elektricky plot“ a byla u toho velka sranda a bylo to velmi zajimave. Kdyz se uspesene dostali vsichni pres poslal jsem je napred at si zahazej frisbickem. S vlcaty jsme mezitim meli zajimavy pohovor na tema dospivani, kterej se protahnul vice nez jsem cekal a tak jsme za klukama dorazili trosku pozdeji. Bohuzel na nas cekali a tak byli trosku nastvani ( po pravu ). Tak jsme alespon rychle dali etapku, ktera byla o jezdeni na konich (kteri chudacci byli slepi) a strileni po ostatnich. Ubozi mrtvi konove docela trpeli, ale decka si to moc uzili. No a pak nasledoval zrychleny presun na nadrazi. Skauti se nas po ceste snazili zmast svym schovanim se, ale neskocili jsme jim na to. Na nadrazi jsme si jeste museli vyjasni predchozi udalosti se skauty a nakonec padlo i konecne rozhodnuti k forme schuzek a cinosti skautu. A tim celkem povedena vyprava skoncila a deticky jsme vydali zpet jejich rodicum, at si s nima taky uzijou. Omlouvam se za kvalitu fotek, mel jsem nejakej spinavej objektiv 🙁
