Letos jsme se po delší době rozhodli zúčastnit Svojsíkova závodu, i když v nesoutěžní kategorii, protože základ našeho týmu bohužel nesplňuje věková pravidla. Bohužel ze základu se z různých důvodů stal tým celý 🙁 Kdo však nejel ten rozhodně prohloupil.
Sraz byl již v půl třetí u klubovny a to byl asi jediný problém celé akce, že začínala příliš brzy a končila pozdě. I tak jsme si ji užili od začátku do konce, a nebýt ostatních povinností šlo by to i déle. U klubovny byl již početný zástup Stopařů, z našich kluků jen Skřetík.
Na nádraží začínal Svojsíkův závod pro skauty modulem Přežití, kdy dostali obálky s instrukcemi, měli si koupit lístek a dojet na správné místo. Někteří tak jeli jinudy, ale všichni nakonec dojeli +- tam kam měli. Zde pak plnili další soutěžní úkoly až se dostali na tábořiště u lesa kde mohli po večerní hře chvilku přespat. Chvilku říkám úmyslně protože s východem slunce již měli být na dalším stanovišti.

Pozor fotek je tentokrát opravdu hodně moc (asi 1000 a velikostí 120M), a bohužel horší kvality :-(. Tradičně kdyby někdo chtěl nějaký originál tak ať napíše. A kdyby to někomu nestačilo tak odkazy na další fotky jsou na stránkách jamboree.

Jamboree Prahy 6 – Přežití

Po té co skautky a skauti zmapovali Rataje (alespoň někteří) vyrazili na místo kde měli strávit krátkou noc. Zde si postavili stany, dali večeři a nechali si svá díla zhodnotit. A když se setmělo pustili se do lesa na přenášení bobříků. Terén byl náročný a tak se většina z nich seznámila zblízka i s matičkou zemí. No a pak už konečně mohl jít spát.
Ráno před rozedněním si družinky sbalili sami, perfektně uklidili tábořiště a vyrazili dále. Sluníčko vycházet sice neviděli, ale ti co přišli brzy byli odměněni alespoň krásnými červánky. Pak přišli mraky a mlha a tak se dav vydal na tábořiště aniž by sluníčko vůbec spatřili.

Jamboree Prahy 6 – Závod

Na tábořišti nás čekala fajn snídaně a pak chvilku relax, než dorazili skupinky co trošku pobloudili. Mezitím se již připravoval vlastní závod po stanovištích okolo tábora. A protože bylo již 20 hlídek tak se startovalo na všech 10 stanovištích po dvou družinkách. Tedy alespoň ti, kteří svůj start včas našli. Úkoly měli rozmanité a tak bylo třeba projevit nejen znalosti, ale i šikovnost, trošku fyzičky ale třeba i trošku výtvarných schopností. Vlčata a světlušky měli mezitím nějakou hru, ale nevím jakou, moc jsem se s nimi nepotkal 🙁

Snídaně

Nástup

Cesta na start

Jamboree Prahy 6 – Discipliny

Dopravní předpisy

Lanové překážky

Jamboree Prahy 6 – Discipliny

Kytičky (kdo si troufa je dat z fotek, tak to muze zkusit 🙂

Cesty mezi stanovišti a hlavně brody 🙂

Umění a indiánské měsíce

Nosítka z celt

Jamboree Prahy 6 – Discipliny

Síla a bezpečnost

Výtvarno

Jízdní řády – paměť a spolupráce

Hvězdy

Stavba stanu

Jamboree Prahy 6 – Odpoledne a večer na tábořišti

Po závodě byl výborný oběd a po něm trošku prodloužený poledňák aby si trošku odpočinuli i zbloudilé družinky. Pak byla odpolední lesní hra štáby, kterou nevyhrála ani jedna skupina, i když některé boje vypadali dosti nadějně.
Vlčata mezitím zkoušela zjednodušenou verzi skutského závodu.
Mimo organizovaný program pak byla volná zábava a odpočinek. Po večeři jsme již nestihli ani nástup a jen krátký večerní program. Ti co si chtěli dopřát hezký večer venku (a světlušky a vlčata u ohýnku) byli nemile překvapeni večerní bouřkou. A po ní již tento dlouhý den skončil, jen pár skupinek ještě u kytar zpívalo do noci.

Jamboree Prahy 6 – Ráno a modul brány

 Ráno jsme na snídani měli vánočku a tak se vstávalo o trošku lépe. I hlášení megafonu opakované stále dokola o počtu plátků taky pobavilo. Pak byl nástup a poslední kolo Svojsíkova závodu – Brány. Ty plní jednotliví členové družinek samostatně, Opět byli inspirací bobříci a opět prověřili jak znalosti, paměť, umělecké sklony ale i šikovnost a sílu našeho skautstva.

Jamboree Prahy 6 – Vyhlášení a odjezd

 Samozřejmě nás pak čekal opět supr oběd a organizátory spousty práce se spočítáním výsledků. Ty se vyhlásili na nástupu a musím říct, že kluci příjemně překvapili. No a samozřejmě balení úklid a návrat domů. Cesta ubíhala také velmi rychle, neboť byla sranda (mám i videa 🙂 ), kterou jsem si nenechal zkazit ani tím, že jsem byl úplně vyřvanej. Ono usměrnit takové davy není vůbec sranda ani pro múj trénovaný hlas :-).

Chtěl bych poděkovat všem organizátorům této super akce – myslím si, že to zvládli velmi dobře. Také všem kdo se starali o technické zajištění, naše žaludky a vůbec všem co se nějak podíleli.
A pak samozřejmě všem skautkám a skautům, světluškám a vlčatům a samozřejmě i všem ostatním co se zúčastnili, protože bez nich by to nebylo ono. Jistě jsou všichni rádi že tam byli, a jistě si to také pěkně užili.