Protoze se na konci zari konala slavna bitva o Cintru, jiz se nasi statecni bojovnici zucastnili, museli jsme trosku pozmenit zabehnute tradice a vyrazili jsme pouze na jednodeni vypravu. A tak jsme alespon zvolili trasu z nejtradicnejsich, tedy z Karlstejna do Srbska. Cestou na silnici se porad neco delo, ale nejzajimavjejsi bylo, ze nektera vlcata byla schopna ziskat 150m ztratu na 50 metrech. Tudiz se vecne popohaneni stalo setrvalou soucasti akce. Na prvnim volnem placku jsme si pak dali par her pro rozhybani, a pak jsme zacali resit pripadne (nedobrovolne) koupani, kdyz se chlapci vrhali na nepevnou hraz. Take zacala serie skoku a preskoku, zatim pres pneumatiky. Protoze na standardni odbocce se utaborili nejaci bezdomovci, teda vlastne ted uz ne bezdomovci, kdyz tam meli skoro pristresky, tak jsme to radeji vzali trochu okolo. Tim padem jsme sli po „skautsku“ tedy cestou necestou, primo do prudkeho kopce. Stolu jsme ale trefili, a vyzkouseli si i (ne)oblibenyt navrat po tme. Trosku to tedy kazi rozmery stoly, protoze tma tam teda nikde neni Stihli jsme i par strasidelnych historek, a pak jiz hura na kopecek. Jeste zabavit prudicum jejich proutky, neb svihaji a vubec si neuvedomuji, jak to muze bolet.
Nad udolim jsme objevili baliky slamy, a tak bylo o zabavu postarano. Skakalo se, zavadilo, blbnulo az tak ze uz o koupani nakonec uvazovali vsichni. Tadeas predvadel monstrozni megaskoky, a vlcata zas prilis neuspela s napodobou skautskeho odrazoveho mustku, neb se jim hnedle rozpadl. Pak jsme sesli zajimavou cestou k jeskyni, kde se prekvapive podarilo narvat do tesneho prostoru vetsinu vypravy, teda az na klaustrofobiky, kteri radeji zdrhly. Take jsme potkali netopyra, ktery ale asi vysublimoval, protoze zaletel dovnitr, a nikdo uz ho nikdy nevidel. Kuzle pak podle ze skaly zautocil a nastal tim padem cas i na trosku akrobacie. Pak jsme se presunuli do Tomaskova lomu, kde se starsi sli podivat kousek pod zem, a mladsi si zatim neco zahrali ( teda po tom, co jsem je sehnal ze skal 🙁 ), a i se neco priucili. Pak jeste svacinka, rychla schovka, ktera se trosku protahla, neb torro obihal uplne cely lom. Tim padem nasledoval obvykly uprk na vlak, pri kterem nekteri mene trenovani jedinci stenali jak mala vlcatka. Nejak nam to rychle uteklo, a uz jsme byli zase v Praze.
