Protoze jsem casto obvinovan, a dluzno rici ze pravem, ze z taboru stihnu dat vzdy jen prvnich par fotek, rozhodl jsem se udelat nejprve takovy strucny prehled naseho letosniho tabora v cekanicich. Pak pridam trosku podrobnosti o jednotlivych dnech i cinnostech, a doufam, ze se dokopem az ke kyzenemu navratu do Prahy, i kdyz je to pres dva tisice fotek, tak to bude narocne.

Letos nas na tabore bylo pomerne malo, coz nas nejprve mrzelo, ale nakonec to bylo moc fajn. Ma to totiz i sve vyhody. Navic byla vetsina ucastniku tabora s nami poprve, takze jsme si udelali tak trochu novackovsky tabor. Vladla prijemna a pohodova atmosfera, i kdyz tradicni detska drzost se rychle rozsirila i mezi tuto omladinu. Zase jsme je mohli vytrenovat dle nasich predstav a patricnymi metodami je donutit i k poslusnosti. A navic je zcela zrejme, ze vedouci vzdy zvitezi :-).

Pocet i vekove slozeni umoznilo zamerit program pomerne luxusne na vsechny vekove kategorie a dostalo se po delsi dobe i na nase rovery. Jedine co me na tom nakonec mrzelo, bylo ze nedoslo na nektere tradicnejsi hry jako treba na modraka, ale tak snad priste. I tak si vsichni ucastnici tabor pochvalovali, a pry radi pojedou priste znova. A to je asi to nejlepsi co jsme si mohli prat.

A ted uz nebudu zdrzovat povidanim a hura k fotkam. Takze nejprve toto je nas tabor:

mame krasne taboriste v jiznich cechach v uzasne krajine. Schovane na louce v cipu lesa pobliz rybnika, co vic by si spravny skaut mohl prat.

Toto je pak letosni osazenstvo : (v nejsilnejsi sestave co se pdarilo vyfotit. Mame jeste batikovanou, ale tu az nekdy priste)

hromadne a ted jednotlive :

Takze toto je clovek ktery tomu letos sefoval – mocny a silny a presto citlivy (jak kdy), s ochotou vzdy pomoci obzvlaste kazdemu od jeho lenosti. To cervene je nejdrsnejsi nastroj a odznak neomezene moci tzv. hlavni pistalka – Fura		Sefem celotaborove hry, nejvetsim nositelem kostymu, tim kdo opecovaval nase drahe deticky ( kdyz je zrovna nekouskoval na mensi ), clovek ktery se neboji prasknout svym hodnym bratrickem o zem, ale ani predcitat detem poezii, zmlatit kohokoliv mecem z libovolneho materialu ale i poskytnout dobrou radu a oporu a pak samozrejme nejvetsim bojovnikem byl jiz tradicne Blesk
A funkci z nejdulezitejsich tedy starost o hladove zaludky nas vsech (rozumej stado zravych kyselin ktere zblajznou i hrnec, kdyz je jidla malo), inovatorem kuchyne, schopnym zasobovacem, jistotou dobreho jidla je Tomas zvany Kocicak. I on je citliva duse, podle obsahu dopisu ktere dostava a momentalniho nazoru ostatnich se meni od stavu vse je nejvic a super po stav svet skoncil. Na sluzby byva hodny a privetivy, ale kdyz neni neco jak ma byt, dokaze i zarvat az se kuchyn otrasa. Je s nim sranda, ma jen nevyhodu, ze pravidelne tak trikrat do roka umira. Ale vareni je jeho hobby a nektere letosni vynalezy fakt stali za to, aby jsme ho udrzeli pri zivote.		Trochu v pozadi, ale stale dulezitej, vrchni mucitel sveho synovce s povolenim zabijet (od rodicu), pomocnik v kuchyni na nakupech i vsude jinde Spolehlivy dopravce osob i materialu – Marek…
Velky Mamut, ktery se neboji poprat ani pohadat s kymkoliv, tentokrat ovsem v dobre nalade a tudiz bez vetsich konfliktu. Jeho pokusy nastvat Jimmyho ciste z vedeckych duvodu se take minuly ucinkem.		Jimmy, naprosty pohodar, ktereho se podari rozcilit maximalne jednou za deset let. Kdyz byl denim radcem, potreboval tlumocnika z septani na hlasity hovor. Ale jednou snad i trosinku zarval. A poradek v zasobaku udrzel nebyvaly.
Kozlik, clovek jehoz je umeni zachytit na fotce beze sklebu, natoz s usmevem. Ale letos se povedlo pomerne dost i takovychto fotek. Je to nebezpecnej namakanec a splhavec s talentem pro to aby lidi delali proti sve vuli veci ktere chce on. Ale my ho uz prokoukli, takze ma skoro smulu 🙂		A z roveru nam zbyva Martinek, pubertak jak z ucebnice, hravej a soutezivej, kdyz se pro neco zaujme tak velmi schopnej a aktivni
Nejhodnejsi clovicek na tabore, kterej byl vzdy ochotnej komukoliv pomoci a cokoliv delat. To je nas Skret. Nadsenec a pohodar, jen trochu drzej (no trochu je mozna slabe slovo 🙁 ) jako ostatne vsichni skauti.		Jonas, Bleskuv bratricek, zrucny bojovnik spravny cvok. Jedinej kdo letos skocil poradne salto do rybnika, hrde uhajil nasi cest v souboji s odpornymi prepadniky co ani nepockali na noc. Clen vitezne druzinky.
Ten rozumnejsi z bratrske dvojice, klidny tichy ale sikovny. Nadseny brnkac na kytaru (vlastne skoro vsichni si radi hrajou na kytaru). A presto i v dusi tohoto slusnaka se usidlil hrich a poznamenal mou ubohou kuzi osklivym jelitem za coz nebyl nikdy potrestan a tim padem ho to bude tizit az do smrti.		Starsi z nasich Vojtu, ten ktery slozil skautsky slib. Je to hodny kluk co cely tabor zkousel co vydrzi nase uboha psychika. Ale stale veselej a dobre se muci, to jsou myslim povahove klady.
Nejdrzejsi tvor tabora, vecnej prudic a pokusitel, ale ftipnej. A taky sikovnej a akcni, a tak to ma byt. Slavny a vsemi oblibeny, nejlepsi hracka tabora pro vsechny starsi. No proste JAJA		Vasnivy sberac hub, dokonce i ubohemu ukukovi zdatne konkurujici. Ani zakerna nemoc ho skoro nemohla odradit od poledniho vyletu do lesa
Temer nejzkusenejsi tabornik, vodni zivel, tentokrat uz bez vymluv a skuhrani vse s prehledem zvladajici i kdyz se skretem beznadejne bloudici		I kdyz byl nejmensi (ale ne nejmladsi) bylo Alese vsade plno, porad zkousel jak dlouho muze do nekoho busit, dokud ho nezmuci. Dalsi vodni krysa, kterou dostat z rybnika byl temer nadlidsky ukol. A hlavne novy BOJSKY KRAL.
Matyas byl bohuzel take jeden z tech co nas opustili planovane drive, coz je skoda protoze s nim byla sranda		Druhy Vojta prijel po tydnu a dovrsil tim zmatek ve jmenech, a presto se nam nepodarilo jim vymyslet rozumne prezdivky. Stale s usmevem, casto i ve stavu prakticky spici se snazil byt tam kde se neco deje.
Filip byl s nami jen tyden, presto se nesmazatelne zapsal hlavne do usi nam vsem. Nove uslovi zalozeno. Ale je to chytrej kluk, a ke konci si i sam na sve genialni otazky odpovidal 🙂		Ac zranen, z dalnych koncin prijel, Rancho vybudvati racil a zdravovedu nase deti ucil. Na kole se prizabil, velkou schuzi zpusobil. Autor slavne petice, inspirator a ochotny poskytovatel zdravotnickych pomucek. Ano toto je Bachor
Poskytovatel techniky a zdroju, sikovny kluk spoluautor ranche.		Bez vlasu prijel, ac Spiritem avizovan, velky poprask zpusobil. Vsechny dobre bavil, skoda ze jen tejden pobyl
Z davne minulosti se vynorivsi, fotakem i kamerou mi konkurujici a rychlosti zpracovani urcite. AUtor obrazku ozivujicich nasi nastenku.		Ondra prinesl des do dusi rady nasich taborniku, neb nastolil ten spravny rezim v bodovani. A nejen duse, ale i tela jim poradne potrapil, a tak to ma byt.
Po odjezdu Tomase prijel, a uvolnene mravy v kuchyni rychle mocnym hlasem srovnal Rohlik		Bohuzel jen na vikend se zastavil, ale i tak radne poucil i pobavil stary znamy Spiritus
A nade vsemi, mimo cas a prostor, na vse dohlizejici a jako terc vetsiny blbych vtipu slouzici, do vseho kecajici a vsechny prudici, proste tak jak ho vsichni zname. Pan velky a mocny, ktereho ani spojena mladez nezdola (maximalne vlivem nemoci docasne a to se nepocita). S ocima i vzadu a stale se usmivajici. Laskavy a spravedlivy, hodny, ani mouse by neublizil, a vsichni kdo si o nej ublizili si za to muzou sami. Proste ten kdo z toho uz pomalu plesati, ale porad vymejsli dalsi blbosti, starej jak metuzalem ale s detinskymi napady.

Dale s nami jeste pobyl houbarsky mag UkUk a par dalsich navstev.

To bychom meli misto- a cloveko-pis a ted nas ceka trocha deje-pisu.
Takze co se tedy na tabore deje? Tak treba v noci se spi. Nekdy. Mozna. No asi jo, kluci by spali porad. Pak se vstava, budicky jsou ruzne, ale vzdy je tezke se z tepleho spacacku vyskrabat ven. Obzvlast kdyz vsichni vedi ze nasleduje rozcvicka. Ta nas privede k rybniku, kde az na vyjimecne situace nasleduje koupani. Ti kteri nemaji to spravne dobrodruzne srdce ho obcas prolozi pouze mytim, ale vode se nevyhne nikdo. Jen teda obcas stihnout snidani neni sranda, neb nekteri maji problem s oblekanim. Teda problem nemaji, jen jim to moooc dlouho trva. Ono teda vlezt po ranu do rybnika neni nekdy zadna sranda, ale skauti nejsou zadna orezavatka. A ten kdo chce odborku otuzilce, tak tan se moc rozmejslet nemuze, proste tammusi vlezt ci skocit. Vyhodu ma ten prvni, nevidi jak se ti pred nim klepou zimou. Ale kluci jsou tucnaci a do vody lezou i kdyz mrzne a ani z ni nechteji ven.

Mezi ranim mytim a snidani je vyhrazen cas na uklid stanu. Ke snidani muze byt spoustu dobrych veci, nebo alespon klasika tedy chleb s marmeladou. Bezne vede vanocka s kakaem, protoze se snadno dela, ale letos jsme meli i specialni anglickou snidani. Ostatne sef kuchyne Kocicak se opravdu snazil a vybornych inovaci bylo vice. Nasnidat se musime poradne,protoze vydatna snidane je zaklad dne. A po rozcvicce a koupeli dlabou jak silenci i ti, co normalne nesnidaji. Tim padem se vetsina sotva stiha prevleci do kroju a vcas nastoupit. Ranni nastup slouzi ke vztyceni statni vlajky, k informovani o programu dne a samozrejme i k dalsim informacim. Vztycovani statni vlajky je zodpovedna a cestna funkce, ale na nastupu byva docela i sranda. Jen kvuli ucasti spousty neclenu oddilu jsme letos meli krojovou disciplinu volnejsi nez obvykle, a nekdy byla jejich vystroj dosti k placi. Snad priste bude lepe. Po nastupu muze nastat bodovani poradku, a to je hned po nastupu vzdy prisne. Pokud neni hned po nastupu, muze prijit kdykoliv behem dne, ale pak byvame trosku tolerantnejsi. Pak je samozrejmosti cisteni zubu, tedy pokud si je jiz nekdo nevycistil pred snidani. K tomu neskodi trosku dohledu, nebot nekteri jedinci si asi radi pestuji plak jak domaci zviratko.

Po nastupu je prvni dopoledni program. To uz muze byt cokoliv, nejcasteji se kluci neco noveho ucej, nebo nejaka prace, sport, etapa. Dopoledni programy byvaji klidnejsi a vice se vyuziva navyku deti byt v teto dobe ve skole. Tyto takzvane lesni kluby vedou starsi kluci a snazej se je delat nejen zajimave ale i zabavne, coz se nekdy dari nekdy ne. Nabyte znalosti pak maji vetsinou sanci pouzit i v praxi at uz pri hrach, nebo vramci etap. Mezitim samozrejme rozdame neco zdraveho nebo dobreho ke svacince, pak se bud kluby vystridaji, nebo se jde pokracovat v predchozi cinnosti. Kdyz se nekdy stane, ze program skonci drive nez je hotov obed, tak si radi neco jeste zahrajem. No a pred obedem nasleduje opet cesta k rybniku. Obdedy byvaji na tabore velmi dobre, a nebojime se ani pracnejsich veci. Tento rok, se podarilo udelat vsechny jidla, snad az na jednu vyjimku, tak ze byli vsichni spokojeni. Jen trefit spravne mnozstvi je hotova alchymie. Veskere navody, kucharky i poucky selhavaji v souboji s zravymi pubertaky. No a po obede je poledni klid. Doba urcena pro odpocinek, spolecenske hry ci hudebni nastroje, plneni stezek a dalsi nenarocne cinnosti. Jen sluzba ma makacku, protoze musi umejt nadobi a dokonce polednaku predat kuchyni v perfektnim poradku svym nastupcum.

Po polednim klidu vetsinou je bud nejaka vetsi hra, akcnejsi sport, etapa ale i prace se take vyskytuji. Kdyz je teplo muzem se mezitim stavit i u rybnika, aby se cochtani vycvachtali a neprehrali se nam. A kdyz je pro zmenu hnusne, ono se taky neco ftipneho na hrani najde. Vetsinou tak odpoledne rychle utece a je cas se jit pro zmenu umyt pred veceri.m I tentokrat spoustu lidi nevydrzi a do rybnika skoci, na to uz jsme ale zvykli a pocita se s tim i v casovych planech. Na veceri se samozrejme vsichni moc tesej, protoze je potreba doplnovat energii, a svacina pri programu je jen takova slaba utecha. Po jidle opet nastup tentokrat ke spusteni vlajky jehoz soucasti je casto i deres, coz je nas zpusob jak deti presvedcit, ze skleroza boli. I kdyz jsem slysel i teorie, ze uz dlouho nebyli tak by si nekde mohli neco umyslne zapomenout. Holt nekteri jedinci jsou zvrhli. Po nastupu je budto osobni volno, nebo sportik sem tam nejaka vecerni hra. Z fotbalku ani jinych sportu letos ale zadne fotky nejsou, nebyl kdo by fotil :-(. A pak vecerni myti pro mnohe opet koupani. Sem tam je koupani povine, nebot nejsme zadna prasatka. A kdyz uz jsme vykoupani, tak uz zadne vetsi akce, ale treba posezeni v typku, kytara, vypraveni vtipu ci nejaka vecerni hra. Casto take koncime u cteni. Letos byla oblibena pubertacka knizka – Zabij a Zachran, tu uz jsme jednou cetli ale to uz si nikdo nepamatuje a navic je to sranda. A pak uz jen vecerka a hura do spacacku. Nekteri jedinci tedy uz davno speji, taborovy program je totiz opravdu narocny. Jen ubohe hlidky jeste musej nejakou dobu bdit aby strezili klidny spanek ostatnich.

No a tak vypada takovej standardni taborovej den. Jenze ono na tabore neni zadny den uplne stejnej. Porad se neco deje, porad je co delat a porad je legrace. Sem tam prijde nejaka mimoradnost, semtam se nepovede pocasi moc, ale skauti vsechno zvladaji. Obcas jsou take akce ktere zabehnuty poradek trosku nabouraji, ale i to k tomu patri. Tabor je predevsim sranda, ale take velka skola zivota. Co si neudelaji sami, to nemaji. A navic uprostred prekrasne prirody. Nekteri tvrdej, ze tri tydny je moc, ale myslim, ze letos vsichni poznali, ze to alespon ty tri tydny chce. I tak jsem toho tradicne strasne moc nestihli, ale tak uz to chodi. Snad priste bude lidu vice a vsichni na celou dobu.
Doufam ze velmi brzy dodam i fotky z prubehu den po dni, ale casu je malo a startuje novy rok.

Takze si probereme jak to bylo na tabore letos. Zcela vyjimecne nebyl vubec zadny problem s odjezdem, jen se nam malem nepodarilo narvat veci do auta. Ale i to jsme zvladli, Nahradni autobus ktery jel z jineho nadrazi jsme take stihli i vsechny deti uspesne pobrali. Akorat pri vystupovani se Martinkovi podarilo zaseknout bagl do dveri, ale nakonec se i to povedlo doresit. Kupodivu jsme stihli i pripoj ktery jsme stihnout nemeli, ale autobusak se fakt snazil. Sice jsme tam pak jeste dalsich 40 minut stali, ale to uz nikoho nemohlo prekvapit. Nevim cim to je, ze kdyz nestihame jedou vlaky nacas, akdyz jsme vcas tak vzdy jeste na neco cekaj, ale asi zakon schvalnosti neumoznuje jinou variantu. tak jsme dojeli do Mackova v rozumnem case. A po mensi odbocce se vydali smer tabor Vzhledem k tomu,ze jsme meli velky pocet novacku vzali jsme to i jako castecnou prohlidku uzemi okolo tabora. Na taboristi uz na nas cekali kluci, nase bagaz a spousta prace, tak jsem si rychle rozebrali stany a pustili se do dila. Musim ocenit jak stari a zkuseni pomahali tem mene zkusenym a tak se brzy podarilo dodelat vetsinu stanu. Jen nekteri „zkuseni“ za ty roky jeste nevedi ktera strana stanu patri nahoru a ktera dolu. Nebudu tu nikoho jmenovat, protoze je to ostuda, ale vsichni vedi. Taky jsme vyzkouseli rybnik a k veceri si dali tradicne burtiky, nebot je to jednoduche a decka to povetsinou radi, i kdyz kazdej jinak. Samozrejme se objevilo spoustu umeleckych del, a kupodivu jich vetsina zustala i na prutech. Rovnez se me pokusili otravit hned u prvniho jidla, ale svuj syr jsem uhajil. Vecer jsme samozrejme posedeli v typku trosku si zahrali na kytaru naucili deti vecerku a docela dobre se bavili. Prvni hlidky si vzali opet zkuseni, ale stejne se nic nedelo, nikdo nezabloudil ve spacaku ani jine problemy nenastaly.

2. den obvykle pokracuje zvelebovani tabora i vlastnich stanu. Je to prace dulezita, protoze jak si clovek stan upravi, takovy ho bude mit, nekdo mu treba pomuze, ale rozhodne to za nej neudela. Samozrejme jsme dali i par pohybovych hricek a doslo i na obed. A protoze jsme meli spoustu kluku, co v Cekanicich jeste nebyli, tak seznameni s okolim a hernim uzemim. Dalsi velkou casti prace bylo i nezbytne drevo do kuchyne a stavba vecerniho taboroveho ohne. Kluci se pomalu rozkoukavali jak to na tabore vubec chodi, kde co je, co se dela, a co ne. Sluzba zacala uz normalne fungovat v kuchyni, a starsi se vrhli do stavby hrazdy. Odkudsi pritahli silene klady a pak uz jen vymyslet, jak do nich tyc dostat. Ale nakonec slouzila luxusne, i kdyz ja toho letos moc nenashyboval :-(.
Pocasi nebylo uplne idealni, ale ani ne spatne, a tak byl den v celku poklidny a rychle se k veceru priblizil. Pak zaplal ohen, zazpivalo se par pisnicek, neco se k taboru reklo. A zacala etapovka. Nasi bojsti bojovnici vyslechli poradu rimanu a dozvedeli se, ze pokud neco rychle nepodniknou tak bude zle. Rimska vojska se blizi a jedinou sanci je sjednotit kmeny a postavit se jim v boji. A to by mohl zvladnout ten, kdo najde stary poklad a stane se novym kralem. Fotky tu z teto akce nemam, ale mozna bude nejake video. Pak jeste rozdelit hlidky a zahnat rozdovadene deti do stanu a muzou i chudaci vedouci jit spat.