Jako obvykle nejdříve to bylo pár měsíců plánování, pak pár týdnů přípravy, pár dnů balení a výroby rekvizit a pak již přišel odjezd. Už ve vlaku se objevili první bojovné choutky budoucích rytířů, ale povedlo se nic ani nikoho nezničit a poměrně pohodlně se dopravit do Mačkova. Protože jsme měli letos dost nováčků bylo třeba vše řádně vysvětlovat a ukazovat. Kluci jsou ale šikovní a vše zvládli celkem v klidu. Museli jsme si trošku doupravit tábořiště a dostavit pár stanů. Samozřejmě se kluci hned vrhli i na hrazdu, i když letos se nevyužívala tak často jak jsme zvyklí. Také jsme museli zkontrolovat rybník, neboť počasí slibovalo jeho časté návštěvy. Stopaři letos postavili nové molo, blíže k hrázi a povedlo se jim opravdu hezké. Postupně kluci poznávali jak to na táboře chodí, kde co je a že opravdu nepotřebují elktřinu, takoucí vodu a k zábavě elktroniku.
V pondělí jsme se kromě práce seznámili s herním územím, zahráli si pár drobností i jednu větší lesní hru a samozřejmě jsme museli zamakat i na táborovém ohni. Hned po táboráku byla úvodní scénka do etapové hry. Česká šlechta se v ní shodla, že by se jim líbil jako král Jan Lucemburský, a samozřejmě, že by měl poslouchat jejich názory :-). Druhý den pak nastalo rozdělení do rytířských rodů, přehlídka kostýmů a úvodní úkoly. Mimo jiné se bylo třeba seznámit s dvořany a naopak je seznámit se svými rody. Rodokmeny některých rodů byly opravdu rozvětvené a zapeklité, rozhodně jsme se při jejich čtení moc dobře pobavili. Také jsme z bezpečnostních důvodů zařadili výuku zacházení s nožem a k tomu se dobře hodí zdravověda. Po dalším dni plném zábavy nás čekala i první noční etapa. V ní měli kluci dostat z hradu královnu a přes stráže ji propašovat za budoucím králem. Největším zážitkem této akce ale byl zpěv královny a dvorních dam zavřených ve věži. (máme video 🙂 ). A protože i přes trochu nervozity jejích zachránců v temném lese se královna dostala tam kam měla, mohl další den již přijet nový král.