Letošní velikonoce jsme se rozhodli jet do chaty, protože máme hodně nováčků, tak aby nám je rodičové pustili a nebáli se, že zmrznou.  I tak se bohužel nezadařilo a z různých důvodů nakonec jeli jen dva. Zato skauti zabojovali a jeli všichni, což je super stav a doufám, že nám dlouho vydrží. Po té co jsme se po různu po Praze našli, úspěsně jsme se vešli do autobusu a bez problémů dorazili do Mladé Boleslavi. Zde nastala drobná komplikace, neboť autobus kterým jsme měli pokračovat měl již zavřené dveře a i když jsem se snažil už je neotevřel a odjel. Vzhledem k tomu, že další jel až za 2 a půl hodiny a vláčky také nespolupracovali docukali jsme se nakonec s Markovou pomocí autíčkem. Při čekáni v parku jsme našli injekční stříkačku, a když jsem začal intenzivně řešit co s ní, tak jeden mladík ji odnesl, že prej je jeho. Skauti při čekání na nás u chaty vyzkoušeli všechny možné sporty a tak byli již příjemně znaveni. Přesto jsme si po nezbytné svačince něco zahráli a  připravili dřevo na ohníček. Také jsme velmi intenzivně řešili tajný život stromových skřítků, dokonce z několika různých zdrojů. K večeři jsme si pak samozřejmě dali tradiční buřtíky, přečetli si kousek z knihy džunglí, zahráli nějakou písničku i hru a poměrně brzo zalezli do spacáčků.

K ránu bylo některým zima, ale přežili všichni. A protože den byl krásný tak to nikomu nevadilo. dopoledne jsme strávili v lese v různých hrách na téma knihy džunglí, aby i ta naše vlčátka věděla proč vlastně jsou vlčaty, ale protože se počasí zhoršovalo, museli jsme zalézt dovnitř. I tam jsme si samozřejmě užili spousty srandy, jen bohužel nikdo nefotil. Samozřejmě jsme se i něco naučili, ale díky malé účasti vlčat se speciální program pro skauty nemohl uskutečnit. škoda, snad příště.

Večer dojeli starší kluci, kteří nemají prázdniny. Při noční hře v lese byla sranda sledovat jejich taktické přiblížení obloukem kolem nás. Pak se nám jich zželelo a Marek je šel zachránit. Za odměnu se hladově vrhli na zbytek od večeře. Včer jsme ještě chvilku poseděli v chatce, neb od ohně nás zase zahnal deštík.

V sobotu už bylo mnohem lepší počasí, což bylo fajn. Navíc to byl vyjímečný den, protože měl Marťan narozeniny a hlavně se chystal skautský slib.  Na Marťanovu počest jsme dali diskotéku, a šli zase do lesa, protože tam je to pro skauty nejlepší. Po obědě jsem se vydal hledat vhodný rybník pro rituální očistu oslavence a také vrby na nějakou pomlázku. Našel jsem akorát vydry, ale ač je tam rybníků hafec, vrby se nějak nevyskytují a nebo se dobře maskují. Také jsme projeli zbytky nováčkovské u těch co se chystlai na slib, aby bylo vše tak jak má. A protože se vše podařilo, večer se slibovalo. V tento den se tak do celosvětového skuatského bratrstva přidali Mára s Marťanem. Tak snad je na táboře budou následovat další.

V neděli nás čekal samozřejmě úklid a balení a pak poměrně dlouhá cesta na vlak. A ač jsme první třetinu cesty zvládli za čtvrtinu času, nakonec to bylo na minuty. Tady je nutno pochvalit Roberta, na kterého to sice bylo hodně náročné, ale zabojoval a vlak doběhnul. Cesta zpátky už byla bez potíží a tak mohli kluci v pohodě v pondělí splnit své Velikonoční povinnosti.