Puvodne jsme meli jet na kocabu, ale nastesti jsem se tam byl den predem podivat a zjistil jsem, ze chaticka je totalne sezrana od jakesi potvorne kuny a ze bychom to tezko dali dohromady, abychom tam meli sanci prespat. Zachranili nas kolegove z Rohozniku, kteri nam nabidli k prespani svou klubovnu. Je to sice na sidlisti, ale na uplnem kraji Prahy, tak bychom to meli prezit. Navic se Rohlik za nami snadno dostane, protoze jeste v patek byl v Brne. Take jsme vyjimecne nemuseli spechat na zadny vlak a tak byla pohoda. Je pravda, ze mym zmatenim smeru jsme si protahli cekani na Cernem moste o 20 minut, za coz jsem byl po zasluze potrestan, a musel jsem je zbit mlaty, ale dorazili jsme a byli jsme ubytovani. Musim rict, ze treba roverske doupe bylo opravdu zajimave. Toz jsme se samozrejme nadlabli a po nezbytne davce blbnuti a kecani jsme si dali male volebni proslovy. Pak jeste trosku blbnuti a mladez se jiz chystala do spacacku. My jsme je nechteli rusit a tak jsme zkusili jine mistnosti, ale byla tam zima, tak jsme nakonec proverili tvrdost jejich spanku, ale nemeli s tim zadne problemy. Nakonec jsme se vmackli i my na matrace, i kdyz mi nechali jen velmi maly kousicek, a byl to celonocni boj. Navic jsem jeste celou noc topil, aby nam deticky nenastydli. Bohuzel u Tadease se to nepovedlo, a bylo mu rano hrozne blbe, a tak nas opustil a jel se domu lecit.

Po ranu jsme si samozrejme dali rozcvicku mezi panelaky a pak jsme vyrazili do lesa. Bohuzel jsem tam sebou nevzal fotak, takze fotky nejsou. Nejprve nas tradicne zastrasovali myslivci na honu, dali jsme par malejch hricek a objevili peknou studanku. Take jsme potkali hromadu zeleniny, na coz reagovali nekteri tim, ze jsme nemuseli nakupovat, ze se toho tady vali dost. Zacala take etapova hra na motivy Warhammeru a tak chlapci museli bojovat s mocnym chaosem, ale i s vojaky. Martin s Kuzlikem hrozne brblali, ale pak predvadeli zajimave gymnasticke kreace aby unikli nastraham vojaku. Velkej Martin zase byl cely rozevlaty, ale ani on obcas neuletel. Trochu gymnastiky jsme zkouseli i na zavore, ale moc nam to neslo. Pri schovavani se povedlo nasi pubertalni dvojici se nasoukat do uzske trubky, kde jsme je v zadnem pripade nemohli objevit, jen pred ni nechali lezet sve mlaty. Pak se jeste dlouho hadali, ze mlaty vlastne nemeli a tudiz jsme je podle nich nemohli objevit. Ach jo.Kdyz jsme se vratili ke klubovne, cekal nas pred ni Rohlik, ale nemel uplne dobrou naladu. Toz jsme dali pozdni obed s originalnim Furovym vylepsenim a vyrazili jsme znovu do lesa. Pomalu se zacinalo stmivat. Velci meli vyrobit ohen ve vysce, a tak jsme vyrabeli zajimavy majak. Celou dobu jsem se bal, kdo na nas prijde, ale kdyz se ozvalo:“Dobry den!“ byl to jen zbloudily cyklista Mamut dle sveho obyceje prorokoval, ze to nebude fungovat ze to spadne … … no proste jako obvykle. Rohlik mezi tim zabavil mladsi generaci. Jen se mladeznici prilis zdatne neprojevili. Pak se jeste hrala dalsi etapa a pak uz hura na veceri. Po veceri meli kluci vyrobu totemku, a mezitim ritual do etapovky, ten byl zavrsen pruchodem ohnivou branou. Pak jeste kroceni zuriveho bycka a souboj pistolniku a nejake ta pisnicka a uz zase byl dalsi den.

Protoze jsme to meli domu kousek, stihlo se toho i v nedeli docela dosti. Nejprve tedy rozcvicka a diskoteka a nezbytny uklid a hura do lesa. Jen teda Martin umisten hlavou dolu do skviry mezi stromy nejak nezvladal, ale bylo to celkem ftipne. Nejake hry, nejaka praxe nejaky zavod, troska plizeni a spoustu blbnuti. A pak se jiz cas nachylil tak hura do chaty, berem veci a rychle na autobus. Nakonec na to, ze to byla vejprava na sidliste, tak to bylo pohodove.